vrsek
cs en de ru fr
návštěv

První zmínka o léčebných účincích minerálních vod zlokality dnešních Mariánských Lázní je z roku 1606, kdy bylo jejich užíváníjednomu pacientovi doporučeno slavkovským lékařem. Písemnou studii kyselekvypracoval v roce 1679 Bohuslav Balbín, který popsal šest pramenů. Zvěsti ojejich zázračných účincích se brzy roznesly a k pramenům náležejícím klášteru vTeplé, zamířili první nemocní. Mniši začali plnit léčivou vodu do sudů aposílali ji do dalších klášterů. Místní obyvatelé lázním nedůvěřovali.

Za vlády MarieTerezie byly minerální vody opět analyzovány a v tomto období se také poprvéobjevuje název Marienbad. O vznik lázní se zasloužil Josef Jan Nehr - lékař,který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby zkusililázeňskou kúru. Zjistil, že voda v nepatrném množství podávaná několikrát denněupravila trávení a povzbudila chuť k jídlu. Doktor Nehr také provedl chemickouanalýzu pramenů a rozhodl se, že touto vodou bude léčit nemocné.

Statutlázeňského místa získal Marienbad v roce 1818. První pacienti bydleli vjednoduchém malém domku blízko Mariina pramene, kde se i koupali. Začali se zdetaké natrvalo usazovat obyvatelé. Název Marienbad lázně získaly podle Mariinapramene. Tento pramen byl dávno předtím kvůli pronikavému zápachu nazýván Smradlavý,svůj dnešní název však dostal podle Mariánského obrazu, jejž blízko prameneúdajně připevnil kterýsi voják jako poděkování za to, že si zde vyléčil svázranění z války.

O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel KašparReitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů apavilonů. V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně největší německý básník JohannWolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát. Byl velice nadšen zdejšímipřírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval vevýstavbě lázeňských domů. Jeho přítomnost měla velmi příznivý dopad nanávštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela. Přicházeli semproslavení umělci jako Fryderyk Chopin, Nikolaj Vasiljevič Gogol, RichardWagner, Ivan Sergejevič Turgeněv, Gasparo Spontini nebo Karl Maria von Weber. Vroce 1897 do Mariánských Lázní zavítal budoucí britský panovník Edward VII.Hned při první návštěvě si král Edward, vystupující pod titulem vévoda z Lancasteru,Mariánské Lázně zamiloval a navštívil je celkem devětkrát. Britský král obrátilna Mariánské Lázně světovou pozornost. Většina budov byla v tomto obdobípřestavěna a rozšířena a neustále se otevíraly nové hotely.

Mariánské Lázně sestaly také dějištěm několika politických jednání. V roce 1904 se zde setkalEdward VII. se svým rakouským protějškem - císařem Františkem Josefem I. Vdalších letech zde proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem. KrálEdward VII. zemřel v roce 1910. První světová válka pozastavila další rozvojlázní. Hosté se sem vrátili až se vznikem Československé republiky. Druhásvětová válka město sice ušetřila, ale po odsunu německých obyvatel MariánskéLázně chátraly. Obrat nastal až po roce 1989, kdy se městu opět vrátila jehozašlá sláva. Tu, včetně naznačené historie zaznamenal ve svém dokumentu Gejzírya elixíry režisér Josef Císařovský.








x

x